Letecká archeologie
Galerii vytvořil Jan Galatík dne 13. 05. 2008
Letecká archeologie se stává v poslední době jedním z nejdůležitějších způsobů získávání nových archeologických informací.
Pahrbky na ploše naftonosného pole jsou dodnes dobře patrné
Celá oblast byla poddolována těžbou lignitu. Přesto je vrcholový vodní výron stále patrný na porostu rákosí.
Konstrukter a pilot RC modelu
Používanou techniku konstruoval a pilotoval Karel Galatík z modelářského klubu Otrokovice
Vcholu Nákla je nejvyší bod Dolnomoravského úvalu. Území tvaru trojúhelníku tvoří krystalizační jádro ústředí moci Velké Moravy. V rozích leží nejvýznamnější lokality Staré Město u Uh. Hradiště, Mikulčice a Nechvalín. Významné jsou také největší velkomoravské mohylníky Stražovice u Kyjova a Kopečnica u Skalice. Byl zde vybudován lilový kříž, jehož tvar se spojuje s arcibiskupem Metodějem
Linie příkopu připomínající římské pochodové tábory z období Markomanských válek je na snímku zdůrazněna bílou čarou. Poblíž byla nalezen římská mince z 2. století AD.
Na jejím úpatí byly nalezeny 4 meče (jeden z doby Sámovy) a zbraně a šperky naznačující nobilitu nejstarších Slovanů. Archeologové je dávají do souvislosti s těžbou elezné rudy na vrcholu Babí lom u Kyjova.
Na plastické mapě je patrná strategická poloha propasti Nákla
Při melioracích v roce 2007 se na jižním svahu Nákla se kopaly odvodňovací kanály. Byly přitom odkryty nejméně 4 výrobní objekty. Záchranným výzkumem archeologů Masarykova Musea Hodonín byly odkryty dvě keltské pece (chlebová a keramická). Další objekty nebyly zkoumány. Důležité je, že některé z nezkoumaných se nacházely při povrchu a lze předpokládat, že byly mladší.
Na těchto snímcích je zachycen areál pravděpodobně kamenných objektů na místě s největšími bahenními sopkami, vzniklými výrony uhlovodíků. Toto místo odpovídá textu Ibn Rusty, popisjící kultovní pohřební pahrbky u Svatoplukova Města. Četná keramika na místě, naznačuje Kelty, Germány i Slovany. Nález lebky avarské princezny s uměle deformovanou lebkoum a další nálezy naznačují možné významné pohřebiště.
Na rozdíl od objektů na ložisku hlovodíků Sedmirohé, kde jsou siluety staveb světlejší, tedy naznačující spíše kamenné zdivo, je tato stavba typická tmavým zbarvením a vyšším porostem. Větší množství organických látek odpovídá spíše požární destrukci dřevěné stavby. Vrtané sondy zjistily, že při vrtu na naftu zde došlo k výronu tekutých písků, které zaplavily objekt do výšky asi 2,5 až 3,5 m. Vysoký obsah fosforu v této hloubce pak naznačuje možné kosterní pozůstatky. Významný zde byl nález kultovního hadoivitého meče zdobeného drahými kovy, Ikoník sídelního biskupa a velký poklad (desetitisíce?) mincí datovaných kolem roku 1480. Mince české, tyrolské a uherské naznačují poutníky z dalekého okolí.
Silueta staveb naznačuje málo živin, tedy pravděpodobně kamenné konstrukce
Vodní cisterna zvaná Habánské oko naznačuje podobně jako četné další uměle vykopané nádrže pozůstatek po těžbě jílů, potřebných pro výrobu keramiky i četných pecí. Nelze vyloučit, že četné těžební jámy daly jméno hodonínské lokalitě Očov. Naznačuje to i „Cigánské oko“ na této lokalitě.
Tento snímek zachytil průběh trasy brodů moravnch řečišť.
Tok pramenící na vrcholu Nákla a ústící do Moravy v Rohatecké části Soboňky má několik jmen. Červené bláto, Svatobořický potok, Soboňský potok a podobně. Byl kdysi velmi vodnatý, nacházely se na něm dva mlýny. Ddes popoddolování a vytěžení uhlovodíků je již jen malý potůček.
Průběh rojitého valu je jen málo patrný. Proto jsme jej zdůraznili vykreslením na kopii snímku.
Na tomto snímku je bílou čarou zakreslen předpokládaný průběh dálkové cesty od Skalice k Rohatci, Růdníku, Ratíškovicím, Dubňanům a brodu Kyjovky v místě Zbrod a Zbrodky. Také tam bylo při budování popílkoviště hodonínské elekrárny nalezeno sídliště z doby Sámovy (největší známé) i nejstarší výrobní objekt Slovanů vůbec.(Výrobna kostěných zdobených hřebenů.)