Wogastisburc.com

Stolec moravských králů s intronizačním nápisem vytvořeným runovými znaky a originálními piktogramy. Jeden z runových znaků, přehláska Ng je stingovaný, což umožnilo datování nápisu na období mezi léty 600 (zavedení stingace) až 800 AD (vypuštění znaku z futharkové abecedy).

Celkový pohled na skaní stěny s biblickými plastikami, kropenkou, obrazem trojlístku který sv. Patrik zavedl jako symbol nejsv. Trojice a snad přizděným blokem pískovce v popředí pravé části skalky.

Podrobnější pohled na skalní plastiky. Levá skalka má vlevo uprostřed rovnoramenný kříž pod nímž jsou stopy písmen alfa a omega. Pravá plastika snad znázorňuje sítí spoutaného hada pod výklenkem, který podle tvaru mohl obsahovat vložený kříž. Vlevo v horní části je zachovaná kropenka.

Plastika nejsv. Trojice

Výklenek v největším z opracovaných kamenů zřejmě obytné stavby, obsahuje dobře zachované zbytky plastiky Nejsvětější Trojice. Postava Boha Otce má na hlavě korunu se dvěma péry a zřejmě drží v levé ruce snop obilí. Z prstu jeho pravé ruky vystupuje silueta holubice, která je evangelickým symbolem sv. Ducha. Postava Syna je v pozici ukřižování. Na pozadí výklenku jsou čtyři oblačné útvary, z nejspodnějšího vystupuje tvar šíp, pravděpodobně blesku.

Kamenný blok zbytku obydlí, vlevo od plastiky Nejsv. Trojice, má vysekaný znak tvořený čtyřmi kruhovými útvary v rozích čtverce, horní dvojice je spojena přímkou. To dobře odpovídá tvaru glagolského písmene M. Nad tímto znakem je umístěn kruhový znak který má nahoře prolomení dovnitř a ve spodní části je proškrtnut, což odpovídá glagolské přehlásce „Oť“.

Skupina skalek. V popředí jsou kamenné bloky obydlí s výklenkem a plastikou Nejsv. Trojice. V pozadí je vidět skalní stěna nazvaná „Kolíková kartotéka“ v níž jsou dole zbytky nabílených výklenků pro sedadla a nahoře dva oddělené soubory stovek kruhových zahloubení. Pro tato zahloubení je navrhována hypotéza, že se jedná o schránky tzv. vrublů, podélně rozštípnutých kolíků se zářezy, kterými se na Velké Moravě dokládaly závazky.

Celkový pohled na sedadlo vládce, které má v zádové opěrce vysekán kosočtverečný stingovaný runový znak Ng, symbolizující vládce. Jeho provedení umožňuje datovat nápis do období 600 až 800 AD. Tato přehláska byla kolem r. 800, již na evropském kontinentu nepoužívaná, vypuštěna při zjednodušení Futharkové abecedy. Dnes je zachována v anglickém názvu krále „King“.

Detailnější pohled na sedadlo ukazuje na levé straně opěrky schránku pro roh pomazání, atribut královské hodnosti. Vpravo je schránka pro ruku se třemi vztyčenými prsty, ukazující na používání tzv. Labaru, na kterém byla skládána přísaha křesťanským vládcům. Další podrobnosti jsou obrazově dokumentovány v textovém dokumentu.

Pohled na kamennou desku s vysekaným obrazem tvaru medailového kříže sv. Benedikta. Kámen je zde nazýván Mýto, zřejmě pro podobnost s kamenem označujícím výběr mýtního poplatku, který však měl vysekáno zobrazení kola vozu.

Detailní pohled ukazuje, že v mezikruží byl v horní části vysekán nápis, který končil písmenem X. Pravděpodobně zde byla invokace medailového kříže, která končí slovem LUX.

Skalka zřejmě strážního stanoviště nad tzv. „Kolíkovou kartotékou“ má v průčelí vysekáno plastické zobrazení, které se zdá podporovat hypotézu o účelu používání tohoto systému několika stovek kruhových schránek vysekaného v průčelí opěrné stěny palácové stavby. Zobrazení má v horní části kosočtverečný otvor, možná pro vložený šperk, tvar který je v této lokalitě několikrát použit jako symbol vládce. Na pravé straně je symbol krátkého meče, (nebo dýky s krytem rukojeti) z něhož vystupují paprsky. Nalevo je znázorněna ruka porovnávající dva k sobě rovnoběžně přiložené „kolíky“ na nichž jsou dosud patrné vyznačené zářezy, velmi pravděpodobně tzv. vruble.