Dokumenty ke stažení
Zde je seznam užitečných dokumentů.
Všechny kategorie - PDF soubory pro Adobe Reader
Ke stažení 13 souborů o celkové velikosti 9.14 MB.
Zdroj: Bibliotheca geographorum Arabicorum (1870) http://www.archive.org/…ageogr07goej
Doslovný překlad části perského rukopisu, připisovanému ibn Rustovi z Isfahánu.
Doslovný překlad části perského rukopisu, připisovanému ibn Rustovi z Isfahánu, který jsme publikovali, vyvolal silnou polemiku. Popis hlavního města Velké Moravy a souvěký návod cesty kupeckým karavanám k trhům tohoto města od perských kupců patří k nejvýznamnějším písemným pramenům naší historie. Je tedy podivné, proč nebyl dosud vydán originální text a jeho objektivně a vědecky zpracované překlady. Proč se stále publikují překlady z desáté ruky, v němž neslovanský překladatel před více než 100 lety omylem vokalizoval slovanský název Velehradu a přeložil jako velkou zimu. Město ležící hluboko pod zemským povrchem pak vysvětlil květnatým popisem podzemní sauny, který tam vůbec není. Přesto jsou v oficiálních publikacích stále Moravané nuceni „svlečeni do naha, vydržet tam do jara“. Orientační body cesty.
Lokalitu Sekircostel na Moravě uvádí Kosmas ve své „Kronice Čechů“. (Kniha II, kapitola XXI. Bretholz, Berlin, 1923, „Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag“). Překládá se obvykle takto: *„Roku od narození Páně 1067… Dne 9. prosince Šebíř, šestý biskup kostela pražského, odešel z tohoto světa a požívá odměny sladké…. Po úmrtí Spytihněvově, podlehnuv naléhavým prosbám knížete Vratislava, svolil, aby byl povýšen Jan za biskupa na Moravě.“ *
Na těchto stránkách jsem zveřejnil argumenty pro novou možnost místa ústředí moci nejstarších slovanských státních útvarů na Moravě. Rekonstrukcí popisu cesty perských kupců na trhy Svatoplukova města, pátráním po orientačních bodech jejich cestopisu i místě cíle metodou amatérské letecké archeologické prospekce, jsme navrhli možné místo sídelního města v propasti vyvýšeniny Náklo u Milotic.
Naše nejstarší historie je zahalena hustou mlhou. Nevíme zhola nic o pátém století, kdy se u nás objevují první slovanské kmeny. O našich předcích šestého století víme jen, že děsili Byzantince silnými vojenskými expedicemi, které postupně obsadily větší část Balkánu.
Stalo se tak před 730 lety, v roce 1278, v „Bitvě na Moravském poli“. Čechy byly tehdy, za vlády krále Přemysla Otakara II, skutečná velmoc. Král, nazývaný „Železný a zlatý“, se narodil asi v roce 1233. Po smrti prvorozeného bratra Vladislava se stal markrabím Moravy. Čechy získal bojem s vlastním otcem Václavem I. Postupně získával další území dobýváním, koaličními dohodami i sňatkem. V 19 letech se oženil s Markétou Babenberků. Měla 50 let. K Čechám, Moravě, Lužici a Slezsku postupně připojil Chebsko, Pasovsko, Salzbursko, Rakousko, Korutansko a Kraňsko. V roce 1270 dosáhl pobřeží Jadranu, připojil Furlánsko. Toto území dnes patří Italii a nazývá se Friual. Je to velmi krásná oblast, zahrnující alpské dolomity i mořská letoviska, hojně navštěvována i našimi turisty.
V Chřibských lesích se nachází velké množství dosud neprozkoumaných vrcholových sídel, jejichž skalní zbytky mají řadu společných znaků. Často na ústředním místě najdeme zachované kamenné sedadlo, je někdy obklopeno řadou menších kamených sedátek. Dalším pravidelným objektem bývá kamenný stůl, opracovaný kámen, který někdy vystupuje ze skalního podloží. Na některých stolech se nalézají i rýhy tzv. krevních kanálků. V blízkém okolí sedadla jsou obvykle zbylé kameny obytných staveb.
Nedaleko místa nálezu kamenného stolce moravského vladaře se nachází asi 5–8 m vysoké pískovcové stěny, které nesou stopy kamenického opracování. Na nich se nachází i velmi starobylé plastiky zřejmě s biblickou tematikou. Jiná, jednodušší plastika, zobrazující pravděpodobně Božskou Trojici s dobře zachovalou postavou Krista s rozepjatými pažemi, je nedaleko v jakési nice vysekané do bloku pískovce, který byl zřejmě součástí menší obytné stavby v tomto skalním opevnění.
Nedávno jsme popsali nález kamenného sedadla v Chřibech, na kterém jsou v kameni vytvarované schránky pro vladařské insignie, roh pomazání a tzv. labarum, na které se skládala přísaha věrnosti vládci. Na zádovém opěradle sedadla je také vyznačený výsostný kosočtverečný symbol panovníka, který podle grafického provedení použitého futharkového znaku má původ z období Velké Moravy. Jak se ukázalo, v této lokalitě jsou i zbytky opevněného sídla.
Další listy: 1-10 11-13